| | | |


Open Access v jiných státech

Velká Británie

V červnu 2012 bylo ve Velké Británii zveřejněno doporučení Accessibility, sustainability, excellence: how to expand access to research publications (tzv. Finch report), které revidovalo politiky otevřeného přístupu k vědeckým informacím, vydané Research Councils UK (RCUK) již v roce 2005. Na základě tohoto doporučení RCUK vydala v červenci 2012 politiku RCUK Policy on Open Access and Supporting Guidance, zaručující volné publikování výsledků financovaných z veřejných peněz, platnou pro články vydané po 1. dubnu 2013. Rezoluce s posvěcením vlády Velké Británie podporuje zlatou i zelenou cestu Open Access a na úhradu publikačních poplatků je z rozpočtu RCUK vyčleněno 1,5% prostředků. Náklady na přechod k režimu volného publikování se odhadují na 50-60 milionů liber. Britská vláda plánuje, aby všechny výsledky výzkumu placeného z veřejných prostředků byly po roce 2014 okamžitě dostupné bezplatně všem britským daňovým poplatníkům. Zodpovědnost je přitom ponechána na autorovi – je vyzván, aby publikoval v časopisech, které tuto praxi umožnují. Od výzkumných organizací se očekává, že vytvoří fond pro podporu publikování dle principů Open Access.

USA

Spojené státy americké již v roce 2008 zavedly povinnost ukládat a zpřístupňovat recenzované články z biomedicíny financované z veřejných zdrojů na konkrétním úložišti (PubMed Central), a to do 12 měsíců od jejich prvního publikování. Dotčené výzkumné organizace přitom byly povinny zavést opatření, která podpoří jejich autory při uzavírání licenčních smluv. V únoru 2013 vydal Bílý dům memorandum „Increasing Access to the Results of Federally Funded Scientific Research“, ve kterém uložil jednotlivým federálním agenturám vypracovat plán pro zajištění veřejného přístupu k vědeckým výsledkům financovaným z federálních zdrojů. Zacílení je přitom ve srovnání s výše uvedenými politikami poměrně široké – neomezuje se na periodické publikace, ale hovoří obecně o recenzovaných publikacích a neomezuje se dokonce jen na ně, ale zaměřuje se již i na vědecká data. U publikací zůstává požadavek na zveřejnění do 12 měsíců s tím, že je možné toto období v plánu upravit dle oborových specifik. U výzkumných dat jsou podmínky volnější, zaměřené spíše na další rozvoj infrastruktury v této oblasti. Veškeré aktivity zmiňované v memorandu přitom budou finančně podpořeny.

Německo

V Německu byla v říjnu 2013 přijata novela autorského zákona a zákona o uplatnění autorského práva, zakotvuje právo (nikoliv povinnost) autora vystavit na internetu vědecké texty, vzniklé alespoň z poloviny z veřejných zdrojů, a které byly vydány v periodické publikaci, a to již po jednom roce od jejich uveřejnění, zcela bez ohledu na licenční aj. smlouvy, které autor uzavřel s vydavatelem (tento aspekt je přirozeně poněkud sporný zejm. z hlediska mezinárodního práva, ovšem zatím nemáme informaci stran reálných soudních sporů v tomto kontextu). V téže novele je umožněno zpřístupňovat veřejnoprávními institucemi tzv. osiřelá díla a také díla komerčně nedostupná, pokud byla zveřejněna před rokem 1966.

Itálie

V Itálii byl také v říjnu 2013 přijat zákon, který zakládá povinnost zpřístupnit dílo, které vzniklo alespoň z 50% z veřejných prostředků a které bylo vydáno v periodické publikaci (tj. nikoliv knihy atd.), ať už zlatou cestou (tj. vydáním přímo v otevřeně přístupném časopise) nebo zelenou cestou (tj. uložením do veřejného repozitáře) nejpozději 24 měsíců po publikování u sociálních a humanitních věd a do 18 měsíců u ostatních vědních oborů.

Irsko

V Irsku v roce 2004 jako první rozsáhlejší krok v oblasti Open Access vznikla Irish Research eLibrary, která poskytovala online přístup k množství zásadních vědeckých časopisů. V roce 2012 byly náměstkem ministra Seanem Sherlockem představeny Národní principy Open Access (National Principles on Open Access Policy Statement). Tato politika obsahuje povinnost publikace vědeckých prací v otevřených repozitářích (za současného respektování podmínek vydavatelů časopisů) a taktéž podporu publikování v OA časopisech a vytváření fondů pro úhradu poplatků, což je v souladu s rámcovým programem EU Horizon 2020. Všech sedm irských univerzit obdrželo finanční prostředky pro zřízení institucionálních repozitářů a vytvoření vyhledávacího prostředí na národní úrovni.


nahoru