| | | |


Jan Raška

Role homologní rekombinace v údržbě genomové stability u dlouhodobě kultivovaných lidských pluripotentních buněk

Během řešení projektu jsme zjistili, že homologní rekombinace, proces opravující dvouřetězcové zlomy DNA, je aktivnější u dlouhodobě kultivovaných lidských embryonálních kmenových buněk, u kterých dochází ke snížení aktivity bázové excizní opravy. Ověřili jsme, že kapacita klíčového proteinu homologní rekombinace, rekombinázy Rad51, je u lidských embryonálních kmenových buněk vyšší oproti buňkám diferencovaným. Dále jsme zjistili, že kapacita homologní rekombinace se nemění a během kultivace nedochází k indukci Rad51 po indukovaném poškození ozářením ani vlivem inhibice procesu bázové excizní opravy pomocí methoxaminu. To znamená, že kapacita pro opravu je stabilní během dlouhodobé kultivace a je dostatečná pro vyšší aktivitu homologní rekombinace u lidských embryonálních kmenových buněk. Nicméně, většina dvouřetězcových zlomů je u lidských embryonálních kmenových buněk opravována rychle za pomocí mechanismu nehomologní spojení konců a proces homologní rekombinace tak hraje u lidských embryonálních kmenových buněk vedlejší roli.


nahoru